Zámek a statek v Jeseníku nad Odrou

Během dalších let každý z majitelů do určité míry přispěl k zdokonalování stavby zámku. Konečná podoba byla ve stylu pozdního baroka. Kolem zámku byl zřízen zámecký park, kdysi bohatý na vzácné cizokrajné stromy jako buk červenolistý, borovice černá, jinan dvoulaločný, platan. Zámek sloužil svým majitelům jako letní sídlo, o celé panství – statek se starali již od r. 1707 správcové. Od tohoto roku pocházejí již písemné zprávy o jejím působení.

Majitelé zámku od r. 1728

1728–1790 pánové z Antlernu a Wittenu,
1790–1800 hraběnka Maria Anna svobodná paní z Gilleis,
1800–1821 hraběnka Maria Walburga Truchsess – Zeyl,
1821–1831 c. k. úředník Valentin Laminet z Opavy,
1831–1834 Franz Hubert Stucker rytíř z Meiershofer,
1834–1848 Emanuel hrabě Miremont,
1848–1851 Max hrabě Harnouncourt – Unverzagt,
1851–1862 velkoobchodník Ferdinand Zinner z Vídně,
po jeho smrti jeho manželka Pauline.

Jelikož Pauline zemřela bezdětná, dědila zámek její neteř Sarlota von Cischini, která zemřela během druhé světové války. Poslední uvedený držitel zámku Heinrich Stecker byl pravděpodobně jenom správcem. K zámku patřil velkostatek, který byl založen o mnoho dříve než zámek. Jako na každém panství byl i tady panský pivovar, který ještě do roku 1896 byl v provozu. Údajně mělo jesenické pivo dobré jméno a bylo žádané. V budově pivovaru byl také výčep. Ale častá změna v osobě sládka a konkurence modernějších okolních městských pivovarů vedly k jeho zániku a změně pivovaru na sladovnu v roce 1900. Ale i ta po první světové válce zanikla a v budově byla až do r. 1945 hospoda. Jednalo se o budovu s č.p. 3.

V současné době je zámek v soukromém vlastnictví, prochází celkovou rekonstrukcí a je veřejnosti uzavřen.